Milovníci historie, pozor! Plzeň si připomene Mezinárodní den archivů s předstihem


Od Peggy Kýrová – 8. 5. 2024 | 11:35


Mezinárodní den archivů sice připadá na 9. června, ale Archiv města Plzně ho oslaví s předstihem. Už ve středu 15. května představí to nejcennější, co jeho archivní depozitáře skrývají – archiválie prohlášené za archivní kulturní památky, a to včetně rukopisu s vyobrazeními saské dynastie Wettinů, který získal statut archivní kulturní památky teprve v lednu tohoto roku.

Reklama

Budova archivu ve Veleslavínově 19 bude přístupná od 9:00 do 16:30, a to vždy po 15 minutách (vstup ze dvora přes budovu radnice). Zájemci si budou moci zakoupit i publikace vydané archivem. Na akci je nutné se předem objednat na telefonu 378 03 26 01 nebo e-mailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Současně se zpřístupněním archiválií proběhne v Petákově sále plzeňské radnice přednáška PhDr. Kamila Boldana, odborného pracovníka v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR v Praze, o dvou z těchto archivních kulturních památek, a to o zmíněném rukopise s portréty Wettinů a o takzvaném Oseckém žaltáři. Přednášky začínají v 11:00 a 15:30.

Vzácný rukopis, který zájemci budou mít možnost spatřit, v sobě ukrývá vyobrazení saských kurfiřtů a vévodů z rodu Wettinů a zároveň jejich stručné medailonky z pera saského historiografa Albina.
Součástí dynastické reprezentace Wettinů byly nejen historicko-genealogické práce, ale také galerie předků v jednotlivých rezidencích. Nejvýznamnější vznikla z iniciativy Kristiána I. pro Dlouhou chodbu drážďanského zámku. Plátna během pouhých dvou let 1588 a 1589 zhotovil za pomoci své dílny dvorní malíř Heinrich Göding st. (1531 – 1606). Kristián I. si současně s galerií objednal i sérii miniatur, které věrně zachytily její podobu. V rukopise vždy levou stranu zaplňuje portrét, pravou kaligrafický text psaný jediným písařem. Autorem textu je saský zemský historiograf Petrus Albinus či v němčině Peter von Weiße (1543 – 1598).
Celkem je tedy v rukopisu na 49 portrétech vyobrazeno 46 Wettinů – včetně fiktivních předků Kristiána I. Postavy stojí na kostkované podlaze, před plochou šedavou stěnou, na níž je vymalován erb s honosnými kusy.

Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10. století, kdy byli poprvé doloženi jako hrabata v Harzgau. Později se Wettinové stali vévody a kurfiřty a nakonec i králi saskými. V Sasku vládli do roku 1918. Počátkem 20. století byli prostřednictvím různých rodových větví dědičnými monarchy v několika evropských zemích a v Britském impériu, od roku 2022 vládnou už pouze v Belgii. Z rodu Wettinů pocházela například první manželka českého krále Přemysla Otakara I. Adléta Míšeňská.

Nepřehlédněte

Načítáme užitečné články…

Nejčtenější dnes

Načítáme nejčtenější články…

Související články

Více od Peggy Kýrová

Načítáme související články…