Lukáš Kovanda: Česká ekonomika ztrácí důvěru, sentiment v průmyslu je nejníže za půldruhého roku


Od Lukáš Kovanda – 27. 10. | 08:00

Článek si můžete poslechnout v audio podobě

Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu dále zhoršila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu klesl meziměsíčně o 1,6 bodu na 97,9 bodu. Jde přitom již o třetí pokles v řadě. Zvláště znepokojivý je propad důvěry v průmyslu, a to o výrazných 5,6 bodu. V říjnu byl sentiment průmyslníků na nejhorší úrovni od dubna 2025, kdy se do jejich oslabující důvěry promítla tehdy nově zavedená takzvaná reciproční cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. V současnosti českou ekonomiku stále silněji svírá kombinace nedostatečné poptávky a rostoucích nákladů, především těch energetických. A situace se může ještě podstatně zhoršit.

Reklama

Evropská burzovní cena zemního plynu totiž dnes překročila hranici 97 eur za megawatthodinu, poprvé od roku 2022. Evropa se tak znovu ocitá tváří v tvář energetické krizi, která může bolestně připomenout období po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Tentokrát je bezprostředním spouštěčem především vyhrocená situace na Blízkém východě a narušení dodávek plynu v oblasti Perského zálivu. Evropská energetika je přitom mnohem více než před rokem 2022 závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu, LNG. O ten však musí soutěžit s asijskými odběrateli, takže případný výpadek blízkovýchodních dodávek může vyvolat cenovou válku mezi kontinenty.

Situaci zhoršuje také nezvykle nízké naplnění evropských zásobníků. Dosahuje pouze zhruba 75 procent, nejméně pro tuto část roku v historii měření od roku 2009. Německé zásobníky jsou naplněny dokonce jen přibližně z 61 procent. Evropa tak vstupuje do období nižších teplot s menší energetickou rezervou, než na jakou byla zvyklá.

Pro český průmysl představuje takový vývoj nepříznivou zprávu. Zdražování plynu přímo zvyšuje náklady zejména chemickému, sklářskému, keramickému nebo potravinářskému průmyslu. Nepřímo se přenáší také do cen elektřiny. Zároveň se zhoršuje konkurenceschopnost evropských výrobců vůči americkým podnikům, které zpravidla těží z podstatně levnějšího zemního plynu. V USA je burzovní cena plynu nyní 12,6krát levnější než v EU, když tam plyn vyjde v přepočtu na 7,7 eura za megawatthodinu.

České firmy tak čelí hrozbě dalšího nákladového šoku právě ve chvíli, kdy se ještě plně nevzpamatovaly z předchozí energetické krize. Pokud by se nynější mimořádně vysoké ceny plynu udržely delší dobu, mohly by vést k omezování výroby, investic i zaměstnanosti.

Znepokojivý je do určité míry rovněž pokles spotřebitelské důvěry. Její ukazatel se v říjnu snížil o 0,8 bodu na 104,3 bodu. Domácnosti se více obávají budoucího vývoje ekonomiky i vlastních financí. Další zdražování energií by přitom mohlo tyto obavy prohloubit a oslabit spotřebu, která jinak představuje jednu z hlavních opor českého hospodářství.

Česku tak hrozí nežádoucí kombinace slabšího hospodářského růstu a zvýšených inflačních tlaků, tedy stagflační vývoj. Ten by současně komplikoval rozhodování České národní banky. Zatímco slábnoucí ekonomika by hovořila pro nižší úrokové sazby, dražší energie a jejich promítání do dalších cen by naopak mohly prostor ke snižování sazeb omezovat.

Sdílet:

Nepřehlédněte

Načítáme užitečné články…

Nejčtenější dnes

Načítáme nejčtenější články…

Související články

Více od Lukáš Kovanda

Načítáme související články…